Kde je váš poklad a vaše srdce?

Hledání pokladů je častým námětem dobrodružných knížek i filmů. Zhmotňuje se v nich totiž naše odvěká touha po štěstí. Latina má pro štěstí dva odlišné výrazy: fortunatus a beatus. Synem Fortuny je šťastlivec, jemuž se daří a sklízí úspěchy. Propadá se do závislosti na úspěchu. Bojí se, že by mohl přijít o to, co mu dává pocit vlastní důležitosti. Takže ve skutečnosti šťastný není. Blaženými (beati) - neboli blahoslavenými podle evangelia - jsou lidé, kteří se v životě zařídili podle slov Ježíšových: "Opatřete si nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a mol neničí. Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce" (Lukáš 12, 33-34).

Rozlišení mezi pozemským a nebeským pokladem souvisí s poznáním, co je doopravdy důležité, co přetrvává. Pozemský poklad je pokaždé "něco" - věc, kterou lze ukrýt, uložit do banky či zakopat na dvorku. Kdežto nebeským pokladem je vždycky "někdo", a ten se neukrývá, naopak odkrývá se - vyjevuje, co cítí, jak smýšlí, po čem touží. Otvírá tajné pokladnice srdce bližnímu svému, jemuž důvěřuje a svěřuje se mu. Pozemskými poklady bývají nejrůznější věci, avšak nebeskými poklady jsou vztahy mezi osobami. Věci mohou být krásné a cenné, ale žádná věc nikdy nenaváže vztah s člověkem, který ji obdivuje a opatruje. Věci mají v životě svoje místo, svůj význam, ale pokud je člověk nadřadí nad vztahy, připraví se v životě o to podstatné. Dopustí, aby odumřela část jeho lidskosti, kterou na počátku obdržel darem od Boha.

Abychom ve vztazích získali pravý nebeský poklad, musíme zariskovat a vložit do nich srdce. V biblickém pojetí není srdce "jen" centrem citů, ale středem lidské bytosti, odkud vycházejí emoce, myšlenky, energie. Pokud do našich vzájemných vztahů vpustíme energii lásky, kterou vydáme ze svého srdce a zároveň se jí necháme obdarovat z otevřeného srdce druhého člověka, pak se začnou dít zázraky! "Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska" (Píseň písní 8, 6). Neboť energie lásky se neztratí, nevymizí. Neplatí pro ni entropie. Tato božská energie proměňuje svět. Každý, kdo se odváží milovat, kdo lásku rozdává i přijímá, pomáhá tím Bohu tvořit svět podle jeho přání - svět, v němž se dá lépe žít, volněji dýchat, smysluplněji pracovat a upřímněji se radovat ze všech darů, jimiž nás dobrý Bůh zahrnuje.

Možná je toto klíčové: zviditelnit neviditelné vazby. Zažít druhého a druhé, i když předpokládáte, že nemáte nic společného, možná mu ani nedůvěřujete, třeba jste nepřátelé. Mám dojem, že ve společnosti nyní pracují síly, které nás vyhánějí ze společenství s druhým. Jsou to sociální média, politika, ale jsou to i naše strachy. Dohromady to vytváří smutný svět izolovaných bytostí. Je naším úkolem tomuto roztříštění čelit. Podceňujeme, jak důležité je setkávat se s lidmi, tím míním fyzická setkání. Cestou vpřed může být nalezení toho, co nás spojuje s lidmi, s nimiž se necítíme být spojeni. Ale podstatná podmínka je setkat se. (Virginie Despentes)