Zůstaňte v lásce!

Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako já zachovávám přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem vám pověděl, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná. (Jan 15, 9-11)

Život je věčný pohyb, cesta, proud událostí a každodenních rozhodnutí. Často jednáme pod tlakem, neboť jsme neustále zaneprázdnění a pořád nám "chybí čas". Připadáme si jako ve zrychleném filmu. Děje se kolem nás tolik věcí, na které musíme reagovat a řešit je... ale opravdu musíme? Co když nemusíme žít v běhu, jako štvanci utíkat od jedné záležitosti ke druhé? Co když právě dnešní slavnostní den je vzácným darem a výzvou zastavit se, nadechnout a zůstat vědomě přítomni v tom, co je skutečné, krásné, dobré, očistné a osvobozující? Co by to mohlo být?

Od oltáře nám odpovídají snoubenci - nejen slovy svatebního slibu, který zanedlouho uslyšíme - ale především už tím, že jsou zde, že přišli, že si to nerozmysleli. A jsou zde, protože si zvolili společně zůstat v lásce. Neboť láska je onou skutečností, jejíž síle otevřeli svá srdce s důvěrou, že stojí za to sdílet ji a vzájemně se jí podepírat ve dnech, které přijdou. Zas bude nutné čelit nejrůznějším tlakům, opět se budeme podobat legračním postavičkám herců ve zrychleném filmu. Avšak něco podstatného se změní, protože dnes máme příležitost nechat se proměnit - a poznat, v čem už navždy můžeme zůstat, od čeho nemusíme odcházet, neboť si to všude poneseme v sobě.

Láska je pravý domov, do něhož se muž a žena budou rádi vracet. Večer se posadí ke stolu a film života se zpomalí. Vyniknou detaily. Vůně dýmky. Chuť vína. Úsměv a pohlazení. Další detaily mě teď nenapadají, ale věřím, že oni dva jich uvidí mnohem více. Pestrou paletu drobných věcí a v každé z nich malé požehnání, které povzbudí k ještě hlubšímu přebývání v lásce, ke svatému přijímání z kalicha života, v němž se mísí sladké i trpké, radostné i bolestné.

Zamilovanost asi dokážeme popsat jako okouzlující pocit, vzedmutí emocí, jiskry neodolatelné přitažlivosti. Láska je víc než emoce, přestože citová složka je pro ni podstatná. Láska je bytostně vztahová a tvořivá. Představuje způsob, jakým se vztahujeme k životu a jakým utváříme život. Zůstat v lásce znamená zůstat ve spojení s životem, o němž ve světle evangelia věříme, že je mocnější než smrt, neboť vtělená Boží láska sděluje ústy Ježíšovými: "Já jsem vzkříšení a život." Proto odkazuje nám všem jen jedno jediné přikázání, jedinou metodu na šťastný a naplněný život: "Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás!"